neděle 23. listopadu 2014

Svět jede na Zugspitzi

„Huhů!“ Poslední vlak 16.8.2014 se chystá k odjezdu. Konečná stanice – Zugspitze, německá střecha. Za běhu naskakují do stroje  poslední značně udýchaní opozdilci. Souprava se pomalu vydává kupředu.

sobota 15. listopadu 2014

Barvy podzimu

Začátkem září se začíná mračit slunce i lidé. Končí krásné dvouměsíční období. Nikdo nikam nechvátal, všichni měli dost času. Radovali se ze společně prožitých chvil štěstí a všechno bylo prosvětleno všudypřítomnou pohodou.
 Od 1.září to jde s celkovou náladou společnosti z kopce. Děti  musí do školy. Na jejich rodiče padne větší pracovní vytíženost než o prázdninách. Ve městech je dopravní špička prakticky po celý den . A ten kdo tvrdí, že se nikdy netázal: " Proč ten kretén nejede, když má zelenou???", lže, jako když tiskne. A když ten "kretén" nejede dlouho, to pak přes samé troubení neslyšíte vlastního slova.

Jak podzim pokračuje, tak jako každoročně  zjišťujete (pokud ovšem díky změně času nezaspíte), že při vašem  ranním odchodu do práce není vidět na krok.  A když se ve čtyři odpoledne vracíte, znaveni celodenní vytrvalou prací a vyčerpávajícím nasloucháním přítele, kterého jste potkali v autobusu (v čase podzimním se totiž lidé potkávají víc jak kdy jindy), domů, je už zase tma jako v pytli.
To ani nemluvím o tom, že vašeho šéfa nazítří trefí šlak, protože jste se  bez omluvy nedostavili do práce. Ale copak jste mohli vědět, že ta angína, o které včera vykládal váš přítel, jako o té největší pohromě, která může člověka ve čtvrtletí potkat, bude opravdu tak hrozně úmorná, jak tvrdil???
Zatímco vy  celé dny poleháváte v posteli s šátkem okolo krku, množstvím prášků v těle a Coldrexem - jedinou věcí, jež vás může zbavit bolestí v krku - na nočním stolku, za okny  padá ze stromů barevné listí, lidé se navracejí z divadel, koncertů a jiných kulturních akcí a ptáci jsou už dávno v teplých krajích.
Přichází zima!

úterý 11. listopadu 2014

Pojďme si koupit sníh!

Sv.Martin přijíždí na bílém koni! To je dávná minulost! Spíš mi připadá, jako by si to pro letos Martin prohodil se Sv. Jiřím. Sníh nepadá a nepadá, zato jsem v neděli potkala užovku. Tam u nás u potůčku se tak plazila...Nenechala si vysvětlit, že ač teploměr měří 11°C, je listopad. Marně jsem jí říkala, že už je nejvyšší čas na spaní. Odplazila se někam pryč, ani se na mě nepodívala.
Ke Sv. Martinu odjakživa patřila husa, víno, rohlíčky a sníh! Rohlíčky se upečou, husa a víno koupí, ale kde vezmete sníh? V každém obchodu se vám vysmějí, že jste se snad úplně zbláznil, když chcete kupovat sníh! Pokud zavoláte do jakékoli fabriky zaměřenou na Vánoce, prodávající berly pro Mikuláše, křídla pro anděli, rohy, kopyta a ocas pro čerty nebo třeba vánoční ozdoby, řeknou vám, že se moc omlouvají,ale bohužel tento produkt zatím nevedou, ale ať to zkusíte příští rok, že chystají obměnu zboží.
Je sice moc hezké, že budou mít letos andělé nová křídla, ale jaké to budou Vánoce bez sněhu!!! Je to proti přírodě, když místo na sníh, šlápnete dva dny před 11.listopadem na užovku!
Když k nám na bílém koni nepřijede Sv. Martin, řekla jsem si, přijedu já, abychom aspoň něco měli zasněženého. Dala jsem se do hledání a jaké bylo moje překvapení, když jsem, po zadání trochu nestandardního hesla ( "koupím sníh") do Googlu , našla ( pod reklamami na sněhové frézy) instantní sníh v plechovce!

Budu doufat, že se mi sníh hned po aplikaci neroztaje. A nastříkám taky kousek té prapodivné směsi k domovu užovky, aby ,až přijde v lednu opravdový sníh, nezmrzla.

pondělí 3. listopadu 2014

Kdy vzpomínat?

Tento víkend se nesl ve znamení vzpomínek. Vzpomínal jsem já, vy, britská královna, jaderný fyzik i popelář. I když každý trochu jinak...Někdo se v pátek převlékl za strašidlo,krvelačného upíra nebo zmutovanou příšeru,vydlabal dýni ( zakoupenou v akci v supermarketu)  a vyrazil koledovat od domu k domu. A někdo zase v neděli vyčistil hrob, položil na něj věnec, zapálil svíčku a potichu, nostalgicky vzpomínal. Kladu si otázku jako většina společnosti - co je lepší?
Někdo Halloween odsuzuje hned na začátku, považuje to za americkou smyšleninu, která nemá tady u nás co dělat.  V zásadě s ním souhlasím, ale když se koukneme zpět do historie, zjistíme ohromující fakta!

 Halloween vznikl v Irsku. Jeho matkou, z které se vyvinul je prosím křesťanský svátek Všech svatých, slavený 1.10.  Irové, kteří se během hladomoru ve velkém stěhovali do Ameriky, se svého svátku ani na Novém světě nevzdali. A v dnešní době zapracoval marketing, a tak máme na konci října obchody plné malých kýčovitých dýniček, světelných netopýrků a bůh ví, čeho ještě.
Kdežto Dušičky je rize "náš svátek". Chodíme na hřbitov, zapálit svíčku, zavzpomínat na ty, kteří tu už mezi námi nejsou. A to je dobře! Protože bychom neměli zapomínat, co pro nás ti lidé znamenali. Prohodíme o nich pár slov s rodinou či přáteli a je to hned, jako by nám byli blíž.
Pořád jsem ale neodpověděla na otázku, jestli je lepší vzpomínat o Halloweenu nebo o dušičkách. Myslím si, že nevadí, když si vyřežeme dýni a zapálíme v ní svíčku, ale chodit od domu k domu a žádat o koledu? To děláme na Velikonoce, o Halloweenu to přece jen náleží našim zapádním sousedům. Je to jejich svátek, ač vyvinutý z toho našeho. My budeme radši dál zapalovat svíčku. Ale hlavně bychom všichni měli vzpomínat!