sobota 15. listopadu 2014

Barvy podzimu

Začátkem září se začíná mračit slunce i lidé. Končí krásné dvouměsíční období. Nikdo nikam nechvátal, všichni měli dost času. Radovali se ze společně prožitých chvil štěstí a všechno bylo prosvětleno všudypřítomnou pohodou.
 Od 1.září to jde s celkovou náladou společnosti z kopce. Děti  musí do školy. Na jejich rodiče padne větší pracovní vytíženost než o prázdninách. Ve městech je dopravní špička prakticky po celý den . A ten kdo tvrdí, že se nikdy netázal: " Proč ten kretén nejede, když má zelenou???", lže, jako když tiskne. A když ten "kretén" nejede dlouho, to pak přes samé troubení neslyšíte vlastního slova.

Jak podzim pokračuje, tak jako každoročně  zjišťujete (pokud ovšem díky změně času nezaspíte), že při vašem  ranním odchodu do práce není vidět na krok.  A když se ve čtyři odpoledne vracíte, znaveni celodenní vytrvalou prací a vyčerpávajícím nasloucháním přítele, kterého jste potkali v autobusu (v čase podzimním se totiž lidé potkávají víc jak kdy jindy), domů, je už zase tma jako v pytli.
To ani nemluvím o tom, že vašeho šéfa nazítří trefí šlak, protože jste se  bez omluvy nedostavili do práce. Ale copak jste mohli vědět, že ta angína, o které včera vykládal váš přítel, jako o té největší pohromě, která může člověka ve čtvrtletí potkat, bude opravdu tak hrozně úmorná, jak tvrdil???
Zatímco vy  celé dny poleháváte v posteli s šátkem okolo krku, množstvím prášků v těle a Coldrexem - jedinou věcí, jež vás může zbavit bolestí v krku - na nočním stolku, za okny  padá ze stromů barevné listí, lidé se navracejí z divadel, koncertů a jiných kulturních akcí a ptáci jsou už dávno v teplých krajích.
Přichází zima!